|
Ostrov Korfu patří k nejkrásnějším ostrovům Středozemního moře a je vyhledávaným turistickým místem.
Nachází se v Jonském moři na západní straně Řecka. Je to 7. největší řecký ostrov a druhý největší v Jonském moři. Přístav Korfu je vzdálený 215 námořních mílí od Pirea, 130 od Patrasu a 18 nám.mílí od Igumenitsi. Pobřeží na Korfu měří 217 km . Ostrov má podlouhlý tvar. Vzdušnou čarou na délku měří 62 km, na šířku zhruba 9 km , nejširší je na severu (28 km), nejužší na jihu (3,5 km). Pobřeží je členité, na východní straně je moře pozvolné a mělké, hloubka moře dosahuje 50-70 metrů, na západní straně je sráznější a příkřejší. Rozloha Korfu je 592 km², rozloha kraje (nomós) Korfu činí 634 km². Korfu tvoří z převážné části nížiny (největší v jižní části - jezero Korisssion) a nízké pahorkatiny, největší vrchol ostrova je hora Pandokrator, která měří 906 m. Korfu je známé svou bujnou vegetací, ani v letních měsících neztrácí svou zeleň. Nejvíc je Korfu porostlé olivami a cypřiši. Lesy pokrývají pouze 2,5% rozlohy ostrova. Podnebí je na Korfu středozemní, s mírnými zimami a vlahým létem. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 17,5 - 19 stupni Celsia. Průměrné teploty v zimě jsou 10 stupňů Celsia a v létě 27 stupňů Celsia. Podnebí na Korfu se vyznačuje vysokou vlhkostí (průměrná relativní vlhkost 70 %, v zimě bývá 90 % a víc), jež je podmíněna teplými jihozápadními a severozápadními větry, které přinášejí po celý rok kromě letních měsíců, bohaté deště. Průměrné roční srážky na Korfu jsou 1.200 mm a patří k nejvyšším v celém Řecku. Hospodářství na Korfu je založené především na turismu a zemědělství. Zhruba 50% obyvatel se zabývá pěstováním oliv. Olivových stromů na Korfu roste 3,5 až 4 miliony a pokrývají zhruba 1/3 rozlohy celého ostrova. Na zbylé zemědělské půdě se pěstuje zelenina, vinná réva a ovocné stromy (převážně pomeranče, citrony a mandarinky), část zemědělské půdy je využita pro pastevectví. Na Korfu žije 115.000 obyvatel. Největší správní oblast je město Kerkyra (41.048 obyvatel, následují: démos Achillion (10.872 oby.), Esperion (8.178), Parelion (7.185), Levkimmi (6.533), Meliteieon (6.946) a Faiakon (6.478). Nomos Kerkyra se skládá ze 13 démos a 3 koinotites (ostrovy Erikusa 702 obyv., Othonoi 648 obyv. a Mathraki 297 obyv.).
Autor: Hana Anthi


             
|