Pozemek koupila rakouská císařovna Elisabeth (Sissi)  od vdovy filosofa Petra Vraila-Armeni.

Architektonicky je palác postaven v neoklasickém až eklektickém stylu, což je styl, se objevuje po klasicismu koncem 19. stol.  a v němž se používají a prolínají mnohé prvky z různých období a stylů. V paláci jsou umístěné tři kategorie soch: kopie římských soch z vykopávek v Pompejích a Herculanea, římské sochy ze sbírky italské rodiny Borghese a díla novodobých sochařů.

Kopie římských soch
Elisabeth v roce 1890 navštívila Neapol a seznámila se s vykopávkami z  Pompejí a Herculanea. Nálezy Elisabeth nadchly, a tak si objednala od místních sochařů kopie římských soch, které viděla v muzeu. Na terase nad průčelím paláce umístila 2 kentaury, na terasách ve druhém patře 4 bronzové nymfy světlonošky.  Hned za branou vpravo můžeme vidět  Odpočívajícího Hermése (sochař Ernst Herter), což je kopie sochy,která byla nalezena v Herculaneu v roce 1750 ve vile papyrů a dnes se nachází v muzeuv Neapoli. V muzeu v Neapoli Elisabeth viděla sochu "Zápasníka připraveného k zápasu". Koupila dvě kopie a sochy umístila proti sobě nad schody, po kterých se sestupuje z terasy múz do zahrad. Uprostřed malého bazénku na terase múz je bronzové sousoší Ariona s delfínem. V těsné blízkosti je Satyr hrající na hudební nástroj, který má na ramenou malého  boha Dionýsa. Uvnitř paláce ve druhé místnosti zleva jsou bronzové kopie soch z vykopávek v Kampanii (Homér, Hesiodos, "Očišťující se atlet" od Lysipa a Démosthénés). V  malé místnosti v paláci jsou vystaveny  4 mramorové reliéfy - Dionýsův průvod,  Héra, Athéna a Afrodité při sporu o zlaté jablko, Paris a krásná Helena s Erosem a  básnířka Sapfó. Jeden reliéf darovala německému císaři Vilému II. bavorská obchodní společnost a jedná se o kopii reliéfu Orfea z Neapole a představuje Orfea a Euridiku při výstupu z podsvětí v doprovodu boha Hermése.   Bysty starověkých dramatiků, řečníků a filosofů  jsou na terase múz  a v mezipatře na schodišti v rozích jsou bysty Dia a Niobé.  V rohu terasy múz je sousoší Léda a labuť  a na užší straně terasy stojí  Apolón a 3 tanečnice.
Sochy novodobých sochařů
Elisabeth kromě toho, že koupila kopie římských soch, objednala od různých sochařů sochy osobností, které obdivovala, jako např. sochu lorda Byrona a   Heinricha Heina. Elisabeth milovala řeckou mytologii a její hrdiny. Hlavní sochou paláce  je  socha Umírajícího Achilla,  jejíž sádrový model Elisabeth viděla na mezinárodní výstavě ve Vídni a kterou si od stejného sochaře Ernesta Hertera objednala pro zahradu budoucího paláce. Achilles je zachycen v okamžiku, kdy je zasažen Paridovým šípem do jediného zranitelného místa - do paty.  Podle hrdiny Trojských válek také palác dostal svoje jméno. Na terase múz socha  tanečnice s rukama v bok a tělem natočeným doleva je dílo sochaře Canovy. Také 2  sochy múz jsou  dílem italských sochařů Luigi Bienaime a Domenico Morani.
Socha Fryné v zahradě je dílo německého sochaře Fritze Heinemanna. Fryne je zachycena v okamžiku, kdy před zraky soudců odhalí svoje nahé tělo. Na své cestě do Neapole v roce 1890, kdy Elisabeth jela koupit kopie byst z vykopávek v Kampanii, si císařovna objednala od italského dřevorytce Caponetti bronzové reliéfy, umístěné u vchodu do paláce. Oba reliéfy představují mytologické výjevy. Nalevo od vchodu je Zeus, který svým bleskem zabíjí Titány a napravo Achilles na vozíku ve chvíli bitvy. Uvádí se, že Caponetti  pro Elisabeth vytvořil mnoho kusů nábytku. Umělecká výzdoba paláce byla doplněna i řadou reliéfů s podobami satyrů, silenů a najád, které jsou umístěny na zábradlí schodiště a navzájem od sebe oddělené listy vavřínu a oliv.
V zahradě paláce je kromě sochy "Umírajícího Achilla" ještě jedna socha stejného hrdiny, ale v odlišném provedení. Sochu "Vítězného Achilla" vybral Vilém II., když koupil Achillio po smrti Elisabeth. Změnil tak místo "Umírajícího Achilla" a umístil místo něho "Vítězného" - dílo německého sochaře a profesora sochařství J.G. Gotze, který přijel na Korfu, aby císaři ukázal model budoucí sochy. Tento model je nyní umístěný uvnitř paláce ve třetí místnosti napravo. Achilles v zahradě je v nadživotní velikosti. Společně s podstavcem měří 11 m.  Císař chtěl, aby dílo bylo vidět od moře, proto dal špici kopí a helmu pozlatit, aby se socha dala rozpoznat už z dálky. Druhé významné dílo, které objednal Vilém II. pro palác je socha císařovny Elisabeth, která byla postavena na místo, kde původně stála socha básníka Heinricha Heina. Nyní tato socha stojí před vchodem do paláce.

Text a foto: Hana Anthi